Dělostřelecká tvrz Hůrka | Kam s dětmi – aktivity pro děti a jejich rodiče

Dělostřelecká tvrz Hůrka

> Popis

Nejen Hůrka, ale i jménem Berghöhe, Horka, Hofeberg a Výšina – tak se říkalo nebo říká kopci na severním okraji města Králíky. V rámci opevňovacích prací prováděných zde v letech 1936–1938, tvrz Hůrka (sruby: K – S 10, K – S 11, K – S 12, K – S 12a, K – S 13) spolu s nedalekou izolovanou dělostřeleckou pozorovatelnou (K – S 12b) tvořila stavební podúsek 2./III. – Berghöhe. V období okupace se mohutná pevnostní stavba změnila v pokusný objekt, kde němečtí odborníci odzkoušeli řadu původního zařízení a technologií tvrze (např. všechna vrata do vjezdu ve vchodovém srubu, šikmý výtah, filtrovnu…). Již od podzimu roku 1938 se tvrz stala také cílem pro dělostřelecké a o něco později i ženijní pokusy. Dělostřelecký srub K – S 11 představuje pravděpodobně první místo mimo území III. říše, kde proběhly ověřovací zkoušky podkaliberních protibetonových střel Röchling – jedné z vyvíjených, v boji však nikdy nepoužitých, německých tajných zbraní. Druhou vyvíjenou tajnou zbraní, která se na Hůrce za okupace zkoušela, byl bojový výbušný plyn Tajfun (rovněž ve skutečném boji nepoužitý). Zkoušky a vytrhání části pancéřových prvků (zvonů, kopulí, střílen…) objekty tvrze značně poškodily, přesto se koncem války rozběhla úprava jejího podzemí pro válečnou výrobu. Na podzim 1944 se začala Hůrka měnit na továrnu k výrobě leteckých součástí. V té době také začala na svahu nad vchodovým objektem stavba tábora pro několik set vězňů. Tito měli v podzemní továrně pracovat. Připravené výrobní zařízení se stalo po osvobození kořistí sovětské armády.

> Otevírací doba

dle webu

> Kontakt