Muzeum milevských maškar | Kam s dětmi – aktivity pro děti a jejich rodiče

Muzeum milevských maškar

> Popis

Muzeum milevských maškar se věnuje tradici, sahající až k lidovým hrám a středověkým městským slavnostem. Přímým předchůdcem milevských maškar byl masopustní průvod, který končil pohřbem Bakuse, symbolu končícího období mezi dvěma postními dobami, adventním a velikonočním. Bakus dostal jméno podle antického boha Bakcha/Dionýsa, boha vína, plodnosti a posvátného vytržení. Jako alegorická postava se objevoval v žákovských hrách a kostýmních představeních pro aristokratickou společnost v období renesance. V milevském podání je Bakus tlustý a opilý pantáta, který se svým průvodem obchází město, než je pohřben, a symbolicky tak ukončuje období před velikonočním půstem. Podle sběratele lidových tradic Štěpána Dvořáka existovaly dva Bakusovy průvody, podomní ("žebravý") a pouliční. Pouliční Bakus chodil s pohřebním průvodem na popeleční středu odpoledne. Pochován byl do sněhu u rybníka vedle kláštera. Při podomní obchůzce v pondělí a úterý obcházel Bakusův průvod milevské hospody, kde dostával pohoštění a finanční dary. Po ranní mši na popeleční středu byl Bakus pochován do sněhu v zamrzlém potoce na náměstí. Led se s ním nezřídka prolomil a Bakus skončil za všeobecného veselí ve vodě. V roce 1864 prý došlo při podomním Bakusovi k tragické události. Představitel Bakuse zůstal příliš dlouho ve vodě a na následky toho zemřel. Úřady, které se dívaly na hry parodující vážný církevní obřad nelibě, využily této události k zákazu Bakusova průvodu. Zůstaly jen samotné maškary bez Bakuse, který se do maškarního průvodu vrátil až po několika letech v upravené podobě. V maskách zpočátku směli chodit pouze milevští měšťané. O účastnících rozhodovalo maškarní komité. Ráz her často reagoval na aktuální události, podoby masek se měnily podle módy a populárních kulturních symbolů dané doby (husité, Spejbl s Hurvínkem, indiáni, kovbojové...). Tradici milevských maškar přerušila první světová válka a po ní úřední zákaz. Obnoveny byly až v roce 1933 a poté se konaly každý rok kromě druhé světové války a let 1954, 1956 a 1963 - 1969. V roce 2016 byly milevské maškary zařazeny na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje. V roce 2016 se město Milevsko rozhodlo jedné z nejcharakterističtějších tradic města zřídit stálou expozici. září - květen Po zavřeno Út - Pá 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00 So 9:00 - 12:00 Ne zavřeno V době maškarního průvodu otevřeno vždy od 9:00 do 17:00 červen - srpen Po - So 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00 Ne 13:00 - 17:00 Poslední prohlídky 30 min před zavírací dobou. Předem objednané hromadné skupiny si mohou domluvit i jiné hodiny prohlídek. V době státních svátků je otevřeno pouze od 13:00 - 17:00 Dospělí - 40 Kč Děti (od 6 do 15 let), důchodci, studenti - 20 Kč Děti (od 3 do 6 let) - 1 Kč Předem objednané školní skupiny - 10 Kč Použití WC (mimo návštěvníků muzea) - 5 Kč Při předložení vstupenky z Milevského muzea platí v Muzeu milevských maškar 50 % sleva na vstupném. Průkazky: Národní památkový ústav - 0 Kč Asociace muzeí a galerií ČR - 0 Kč Zväz múzeí SR - 0 Kč ICOMOS - 0 Kč Čtyřlístek (děti do 10 let) - 0 Kč ZTP - 0 Kč ZTP/P - 0 Kč EUROBEDS - Klub českých turistů - 20 Kč Program "Zelená karta" (Český svaz ochr. přírody) - 20 Kč Prodej: Fotografování - 20 Kč Papírová maska - 70 Kč Omalovánky - 5 Kč Masopustní omalovánky - 20 Kč Naše muzeum má svou vlastní Turistickou vizitku k prodeji pouze zde v infocentru nebo v budově Milevského muzea na 2. nádvoří Milevského kláštera!

> Otevírací doba

září - květen
Po zavřeno
Út - Pá 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00
So 9:00 - 12:00
Ne zavřeno
V době maškarního průvodu otevřeno vždy od 9:00 do 17:00
červen - srpen
Po - So 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00
Ne 13:00 - 17:00

> Kontakt