Jak se hubne po porodu aneb příběh naší nové patronky, Mirky Vošické
Rády bychom přivítaly mezi naše patronky novou tvář, maminku Mirku Vošickou, která na KAM S DĚTMI přinese téma zdravého pohybu a sportu.
Mirka má syna Tomáška, který se narodil 24.3.2008. Vystudovala střední zdravotnickou školu a pracovala několik let na ARO jako zdravotní sestra. Má několik kurzů pro různé druhy cvičení. Je majitelkou společnosti Fitnessie.
Na Praze 9, Proseku provozuje Studio zdravého pohybu. Zde nabízí speciální lekce se zajímavými cvičebními pomůckami a také venkovní tréninky- velmi oblíbenou běžeckou školu. Pro maminky vede lekce po porodu a mnoho dalších. Více naleznete na www.trener-fitness.cz a nebo zde.
Mirka pro nás bude připravovat seriál o cvičení, první téma bude pro novopečené maminky, cvičení v šestinedělí.
A Mirka se s vámi podělí o svůj vlastní příběh, jak se hubne po porodu
V červenci roku 2007 jsem si těhotenským testem potvrdila to, co už jsem si asi 14 dní myslela – byla jsem těhotná. Cítila jsem se moc hezky a šťastně. Očekávání vytouženého miminka byl tak nádherný pocit, který mě celou naplňoval.
Před těhotentstvím jsem pravidelně 4 x týdně posilovala ve fitnesscentru. Domnívala jsem se, že když jsem nyní.jpg)
těhotná, nic se nemění a budu cvičit stejně často, jen tréninky uzpůsobím vzhledem k těhotenství. Jenže se tak nestalo. Na začátku těhotenství jsem byla velice unavená a vyčerpaná. Mé pokusy o cvičení končily vždy bolestí břicha. Ve třetím měsící jsem to tedy vzdala. Občas jsem se doma protahovala, lehce cvičila na balonu a párkrát zašla na gravid jogu. Musím říci, že to, jak jsem měla naposilované svaly před těhotentstvím, mi velmi pomohlo. V průběhu těhotentství jsem nikdy nepocítila nejmenší bolesti zad. V tomto směru bylo vše naprosto bez problémů.
těhotná, nic se nemění a budu cvičit stejně často, jen tréninky uzpůsobím vzhledem k těhotenství. Jenže se tak nestalo. Na začátku těhotenství jsem byla velice unavená a vyčerpaná. Mé pokusy o cvičení končily vždy bolestí břicha. Ve třetím měsící jsem to tedy vzdala. Občas jsem se doma protahovala, lehce cvičila na balonu a párkrát zašla na gravid jogu. Musím říci, že to, jak jsem měla naposilované svaly před těhotentstvím, mi velmi pomohlo. V průběhu těhotentství jsem nikdy nepocítila nejmenší bolesti zad. V tomto směru bylo vše naprosto bez problémů. Můj organismus byl ale zvyklý na určitý energetický výdej a nyní se mu ho nedostávalo. A když se k tomu připočetly ještě genetické dispozice, začala jsem pěkně nabírat. Na konci těhotentství jsem vážila o 20kg víc. Při výšce 163 cm jsem vážila 82kg. Cítila jsem se špatně - nepohyblivá, odulá a nepřitažlivá. Pozitivní bylo to, že jsem čekala Tomáška, na kterého jsem se moc těšila.
24. března 2008 se v 16:20 Tomík v Neratoviciích narodil. Porod byl hodně náročný, ale opravdu krásný. Během porodu jsem neměla žádné komplikace, ale po příchodu domů z porodnice se mi objevily poporodní hemoroidy. Nemohla jsem ani sedět, chodit, natož začít se cvičením, jak jsem si předsevzala.... Bolesti trvaly asi pět týdnů. Nicméně hned po porodu (už v porodnici) jsem začala posilovat svaly pánevního dna, správné dýchání a tím aktivaci hlubokých svalů.
Moje první cvičení doma spočívalo v jogovém Pozdravu slunci. Velmi jsem se těšila, až se zase do pravidelného cvičení pustím. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem u tohoto cviku spadla na obličej, protože moje ruce byly tak zesláblé, že mé tělo neudržely. Nicméně jsem Pozdrav slunci dělala pravidelně a bylo to den ode dne lepší. Začala jsem s Tomíkem chodit na procházky (pokud to šlo) a cvičila jsem lehké protahovací cviky. Po 8-mi týdnech od porodu jsem se pustila do intentzivnějšího cvičení. Pokud manžel hlídal, zavřela jsem se do pokoje, pustila CD s povzbuzující hudbou a vrhla se na cvičení! Byl to úžasný pocit – endorfiny se zase vyplavovaly a já cítila, jak každou vteřinou, každým pohybem jsem štíhlejší a štíhlejší. Cvičení, které bylo ob den, jsem vydržela měsíc. Každý den jsem pravidelně chodila na procházky ve svižnějším tempu. Postupně mi ale cvičení doma přestalo stačit. Někdy jsem se k tomu musela vyloženě nutit. Byla jsem unavená, nevyspalá a podrážděná.
Začala jsem tedy chodit do fitnesscentra a změna prostředí mi velmi pomohla. Vždy jsem se těšila, že půjdu sama ven a vyplavím si z těla cosi, co mi dodá úsměv na tváři a parádní pocit. Nejdříve šlo hubnutí rychle. Po určité době se zastavilo a já musela začít víc cvičit.
Najít si čas na cvičení není vždy úplně snadné. Kromě miminka a domácnosti mám na starost i chod firmy - v těhotenství, ani po porodu jsem nepřestala podnikat. Tedy času je opravdu málo.
Nyní chodím 2 x týdně posilovat a každý den na hodinové nebo dvouhodinové procházky. Pokud jsem někde, kde je možnost jezdit na kole, rozhodně toho využiji.
Stravu jsem po porodu upravila, ale nedržím žádné drastické diety, protože kojím. Moje strava vypadá tak, že ráno
snídám musli + ořechy, poté mám k svačině jogurt nebo ovoce, k obědu většinou brambory (nebo rýži) s plátkem kuřecího masa nebo ryby. Poté mám k svačině sýr (30%tuku) s plátkem celozrnného chleba a zeleninu. Přílohy jím naposledy v 17 hodin. Pak už si dávám jen zeleninu nebo jogurty a kefíry. Během dne vypiji asi 3 až 4 litry tekutin. Dávám si jednu malou kávu.
snídám musli + ořechy, poté mám k svačině jogurt nebo ovoce, k obědu většinou brambory (nebo rýži) s plátkem kuřecího masa nebo ryby. Poté mám k svačině sýr (30%tuku) s plátkem celozrnného chleba a zeleninu. Přílohy jím naposledy v 17 hodin. Pak už si dávám jen zeleninu nebo jogurty a kefíry. Během dne vypiji asi 3 až 4 litry tekutin. Dávám si jednu malou kávu. Tento způsob stravy a pravidelný pohyb mi dopomohly k tomu, že po 6-ti měsících jsem oněch nabraných 20 kg shodila. Nosím zase oblečení, které jsem ráda nosila před těhotenstvím. Pořídila jsem si kalhoty velikost 38 a jsem zase spokojená, sebevědomá a hlavně šťastná maminka.
Všem maminkám doporučuji – neodkládat pohyb a hubnutí až po dalším miminku (jak to často slýchávám). Je důležité cítit se dobře, přitažlivě a být fit. Zvláště jako maminka.
23. 9. 2011
> Komentáře