Velká inspirace festivalu mini
Když mi před zhruba dvěma měsíci napsala Tereza Bruthansová, zda bychom neměli zájem stát se mediálním partnerem podzimního festivalu mini, neváhala jsem ani vteřinu. „Bude nám ctí“, zněla má odpověď a po uplynulém víkendu tehdejší slova opakuji: „Bylo nám ctí!“
Bylo to velké! A pokud jsme na jaře psali to samé o jarním mini, tak tentokrát to bylo ještě mnohem mnohem větší.
Festival mini se v první řadě přestěhoval. A rozrostl. Kafkův dům v samém centru Prahy hostil po tři dny na sedm desítek značek, designérů, módních návrhářů a nakladatelství. Nebudu vám vyjmenovávat všechny ty úžasné produkty, oblečky, doplňky, knížky, hry, nábytek, které se ve třech resp. čtyřech patrech Kafkova domu představovaly, ale chci se s vámi podělit hlavně o ten možná nepřenositelný pocit, o tu atmosféru, o tu radost, která na mini panovala a vyzařovala ze všech vystavovatelů a kterou svým prostřednictvím a prostřednictvím své práce předávali návštěvníkům. A když píši návštěvníkům, nemám na mysli nás rodiče, ale zejména, ZEJMÉMA děti. O nich přeci celý festival je! Nebyl snad jediný vystavovatel, který by Eli neoslovil. „Pojď se pohoupat, prohlídni si knížku, která se ti líbí, pohraj si s kufříkem, postav si cokoli chceš, poradím ti, jak na to, nech si u nás udělat účes ledové královny, vytvoř si svůj vlastní nákrčník a potiskni i druhý nemocnému bráchovi, ať má radost…“ Neuvěřitelné. Mohla jsem vlastně Eli vypustit u vchodu a jít na pivo a o tu by bylo po několik hodin postaráno jako o princeznu. Ale to bych udělala velkou chybu.
Mě festival mini bavil stejně jako jí. Poznala jsem na vlastní oči, ruce, uši mnoho produktů, o kterých jsem zatím pouze četla. Pohrála jsem si s hračkami, které jsou svým zpracováním malá umělecká díla. A v neposlední řadě jsem se seznámila s mnoha tvůrci, kteří představovali svou práci, své malé velké „děti“, na které je radost pohledět a které byste chtěli mít všechny doma.
Nechci tu vyjmenovávat moje největší favority festivalu, protože bych určitě na někoho zapomněla a to by nebylo fér. Vězte, že každý metr Kafkova domu dýchal inspirací. Inspirativní a bohatý byl také doprovodný program, který se odehrával v půdních prostorách domu. Eli v sobotu v podvečer natiskla v rámci jednoho z workshopů sobě a bráškovi krásný nákrčník a vzpomínka na festival je tak bude po celou zimu příjemně hřát.
Nechci se opakovat, ale musím. Bylo to velké! A bylo to mnohem větší než na jaře a prý to bude na jaře zase větší! Jde to vůbec? Může být festival mini ještě v něčem lepší a větší? Tereza Bruthansová říká, že ano a protože je Tereza ředitelka festivalu, tak já jí věřím. Věřím a už se moc těším!
Vendula Dittrichová
29. 11. 2016
> Komentáře